Základem vzniku oranžového vína je pochopitelně specifický postup, který je odlišný jak od běžných červených nebo bílých vín, tak rovněž od vín růžových. Vstupní surovinou jsou bílé hrozny v perfektní kvalitě (stoprocentní zdraví a ekologické pěstování je absolutní základ), přičemž nejčastěji se využívá odrůda rulandské šedé. Ovšem, poslední dobou se můžeme setkat s Tramínem, Pálavou či Sauvignonem.
A teď přijde ta hlavní alchymie. Mošt z bílých hroznů se totiž nenechává ležet samostatně, ale společně se slupkami i větvičkami, na nichž hrozny rostou. Tato macerace navíc může trvat po celé měsíce. Postup je tedy podobný, jakým se vyrábí i červené víno. Výsledkem je nejen specifická barva, ale hlavně plnější chuť, v níž se projevují i třísloviny.
Chuťově je oranžové víno výrazně komplexnější než bílé, chuť obsahuje vše od medu až po jablka, každý v něm cítí něco jiného. Obecně vzato bývají oranžová vína sušší, téměř oříšková a výrazná. Zajímavostí může být, že jejich výroba vyžaduje výrazně méně siřičitanů a další chemie, v některých případech dokonce úplnou absenci kvasinek. S ohledem právě na výsostně přírodní výrobní způsob výroby se jedná o tzv. Biodynamické víno.
Tady to nebude zase tak jednoduché. Už neplatí klasická poučka - ryba k bílému, maso k červenému… U oranžového to chce prostě zkoušet. Občas narazíte na kombinaci, která nedává smysl, ale jednoduše funguje. A někdy ustřelíte. Pojďme si představit pár kombinací, které fungují.
Oranžové víno může obvykle skvěle fungovat s výraznějším jídlem. Já osobně vždy volím korejskou (koriandr), indickou (kari) či marockou kuchyni. Jiný ale sáhne po poctivém fláku masa – grilovaná květová špička s chilli si najde své místo. Stále však platí – když nevíte co, pořádně oranžové víno nachlaďte a poté vypijte s drahou polovičkou. Jen tak…
Samotný způsob výroby je velice starý, odhaduje se na šest nebo sedm tisíc let. Pochází z oblasti Caucasus, což je pohoří mezi Kaspickým a Černým mořem, které z větší části leží na území dnešní Gruzie. Vyrábělo se v hliněných podzemních nádržích, kterým se říká Qvevri.
Najít si cestu k oranžovému vínu může chvíli trvat. Už jen kvůli tomu, že některá vinařství „obalí“ své nepovedené bílé víno s barevným oranžovým nádechem o příběh, že se jedná o pravé oranžové víno. Pokud se vám ale naskytne příležitost oranžová vína ochutnat, jděte do toho. Uvidíte, že nabízejí širokou paletu nejrůznějších chutí a příležitostí k objevování.
Závěrem už jen – jelikož se jedná o trendy záležitost, buďte při výběru vína ostražití. Někdy se jen vinař snaží využít aktuální situace a nepovedený kousek poté vydává za oranžové víno. Nemusí to ještě znamenat, že se jedná o víno špatné, ale ve valné většině takových případů se jedná o víno, které se macerací při výrobě zvrhlo. To pravé oranžové se vyrábí několikaměsíční macerací, kdy se v závěru zcela opomene pro jeho dobro krášlení a filtrace. Proto si důkladně prověřte víno i vinaře. Ať při jeho koupi nenaletíte.
U nás se tak rozhodně nestane, za naše vinaře ručíme. Už teď se těšíte, že?
Doporučíme 2 místa kousek od sebe. Mutěnické vinaře Vinařství Holešinský a Vincúr Tesařík pojí nejenom vzdálené rodinné pouto, ale i um vytvořit zajímavá oranžová vína. .
Pokud toužíte ochutnat víno přímo z originálních Qvevri, kousek od Mikulova najdete Rodinné vinařství Vican, které se mimo jiné pyšní titulem Vinařství roku 2019.
Máte to blízko do Brna? Nejrychlejší cesta za degustací oranžového vína bude do Vinařství Na Důlku.
Nezapomínáme ani na Prahu. Jen 30 minut jízdy Vás dělí od degustace pod vedením Vlastimila Nešetřila ve Světicích.
Přejeme Vám skvělé zážitky s novými chutěmi!
Tým Světa Degustace